Helga, 44
Číslo profilu | 6130373 |
---|---|
Datum registrace | 04.02.2023 |
Aktualizován | 03/27/2023 |
Jméno | Helga |
Země | Czech Republic |
Město | Kuřim |
Orientace | Lesbičky |
Věk | 44 |
Znamení zvěrokruhu | Býk |
Výška | 175 cm |
Váha | 64 kg |
Barva vlasů | Bílá |
Barva očí | Zelená |
Kouření | Ne |
Alkohol | Ne |
Oblíbené země | Estonsko Bulharsko Nederland Turecko Mauricius |
- 1. kulturní portál
Michal Sháněl bydlí se svojí manželkou a dvěma dětmi v malé vesnici poblíž Pardubic. V jednotlivých místnostech rodinného domku najdeme zřetelné otisky Michalovy odbornosti a zručnosti. Ať již se jedná o kuchyňskou linku, jídelní stůl se židlemi, postele či skříňky. Vše si Michal vyrobil sám. Je totiž vyučený truhlář. Přestože má těžkou vadu sluchu a komunikuje primárně znakovým jazykem, v daném oboru a mezi slyšícími kolegy pracuje již téměř čtvrt století.
Cesta k oboru přitom nebyla vůbec prvoplánová.
Přehrávač podcastu Hradec Králové - Audioknihy ke stažení
Nakonec se rozhodl pro střední odborné učiliště, učební obor truhlář, na škole pro žáky s vadami sluchu. Finální instalace dveří. Michal přiznává, že učňovské studium bylo zpočátku velmi náročné. Především matematika, český jazyk a ekonomika. Vzápětí však zvážní, když si vzpomene, jakou nejistotu tehdy pociťoval. Nevěděl, jestli bude umět pracovat se dřevem, zda studium zvládne, jestli to nakonec nevzdá a nepřestoupí někam jinam. Neustále musel odhánět vtíravé myšlenky, jak to bude dál, zda se skutečně jednou uplatní jako truhlář.
Ale nevzdal se, zpracování materiálů a polotovarů ze dřeva jej nakonec zaujalo, pod vedením pedagogů v sobě objevil zručnost a možná i notnou dávku nadání. Vynaložené úsilí bylo korunováno nejen úspěšným zakončením studia, ale také téměř okamžitým nástupem do zaměstnání. Michal vyrábí také pergoly. První pracovní zkušenosti získával ve firmě, kde plnil povinnou praxi při škole. Přestože nešlo o neznámé prostředí, i tehdy pociťoval Michal obavy. Tentokrát nejen z toho, zda se zvládne zorientovat v procesu výroby, ale především z komunikace.
Knihkupectví Luxor – Největší výběr knih v ČR
V kolektivu slyšících řemeslníků byl jediný s vadou sluchu. Jaké však bylo jeho překvapení, když s ním kolega na truhlárně začal komunikovat znakovým jazykem! Znakoval sice moravsky, ale to mi nevadilo, zvykl jsem si. Vtipné je, že jejich komunikace si postupně všímali i ostatní. Začaly se ozývat hlasy, volající též po znalosti znakového jazyka. A tak začal Michal ve vzácných volných chvílích ostatní kolegy učit.
Později přešel do jiné firmy, kde se šéfem také komunikoval jednoduchými znaky a nevědomky činil osvětu o životě osob se sluchovým postižením a specifikách v komunikaci. Postupně seznamoval se základními znaky další kolegy.
Přestože spolupracovníci se během doby měnili, on sám je v této firmě již sedmnáct let. A je spokojený. Slyšící kolegové dbají na správnou artikulaci, aby mohl Michal dobře odezírat, navzájem si pomáhají a vycházejíc si vstříc.
Sám se snaží při komunikaci používat i hlas, byť je to pro něj nepříjemné. Ví, že je pro ostatní hůře srozumitelný, ale dnes je za léta docházky na logopedii rád. Přesto jedna věc Michalovi vadí. Michal jezdí i na zahraniční montáže, kde kompletuje objednané dveře, nábytek, schody Z důvodu epidemiologické situace jsou aktuálně zahraniční objednávky minimalizovány. Důležitější však je, že na objem práce neměla celospolečenská situace související s pandemií COVID 19 zásadní vliv.
Jedeme prakticky bez přestávky. Michalovi vyhovuje zaměstnanecká pozice. Při svých zkušenostech nepřemýšlí nad založením vlastní živnosti. Je naopak rád, když dostane zadání, co má dělat a nemusí řešit management, účetnictví a další.
Obává se také možných problémů v komunikaci. Michal se narodil do slyšící rodiny. Jeho rodiče, starší bratr i všichni blízcí příbuzní jsou slyšící. Ale asi to chápu, v době mého dětství nebylo jednoduché naučit se komunikaci znakovým jazykem.
V rodině se tedy mluvilo a Michal byl odkázaný na odezírání. Přesto dnes nemá pocit, že by zpětně něco změnil. Možná mi i vyhovovalo, že jsem přes týden mezi znakujícími kamarády a přes víkend zase doma s rodiči.
Dokonce jsem měl období, kdy jsem se styděl, když se rodiče snažili znakovat. Ať již se jedná o aplikace na výuku znaků, sociální sítě, vyhledávání informací na internetu, online přepis mluvené řeči nebo tlumočení. S manželkou Radkou mají dvě slyšící děti ve věku čtrnáct a jedenáct let a ve výchově uplatňují bilingvní přístup.
Ve vzájemné komunikaci všichni znakují, děti neustále doplňují znakovou zásobu, používají specifické znaky. Přestože by se nabízelo budoucí směřování kroků dětí cestou tlumočníků znakového jazyka, ani jedno z nich zatím k tomuto oboru neinklinuje. Starší syn chce být vědcem, zajímá se o zoologii, baví jej chemie a přírodopis.
Zároveň dodávají, že komunikačních dovedností dětí žádným způsobem nezneužívají. K lékaři, jednání na úřadech či při dalších aktivitách si zajišťují profesionální tlumočníky.
Občas sice syna nebo dceru poprosí o zavolání babičce, ale jak říkají se smíchem, jde například o situaci, kdy dojde mouka a babička bydlící nedaleko jim tak zachrání sobotní pečení.

Ale tímto jsou podpory v komunikaci vyčerpány. Pokud Michal s Radkou narazí na neznámé slovo či slovní spojení, vyhledají si jeho význam ve slovníku.
Obtížně se orientuje také v psaném textu, ale s porozuměním mu pomáhá manželka, která pracuje jako pedagog v mateřské škole pro neslyšící. Seznámili se spolu na plese pro neslyšící v Praze. Později na sebe ztratili kontakt, ale po nějaké době je osud opět svedl dohromady. Michal se svěřuje, že měl před Radkou známost se slyšící partnerkou.
Rodina Shánělových. S Radkou jsou spolu již dvacet let. Recept na šťastné manželství nemají, ale podle nich je důležitá komunikace, podobné naladění, smysl pro humor, společné zájmy. Občas se s dalšími kamarády setkávají v pardubickém klubu neslyšících, chodí na bowling, na Mikuláše a podobné akce. V rámci naší vězeňské turistiky vás dnes pozvu na další netradiční výlet, tentokrát do vazební věznice v Hradci Králové.
Není však věznice jako věznice. V České republice máme v současné době 25 běžných věznic a dalších 10 vazebních věznic. Nejdřív si jen krátce vysvětlíme, jaký je mezi nimi rozdíl.
Běžná věznice je určena výhradně jen pro účely výkonu trestu odnětí svobody VTOS pro osoby, které už byly k němu právoplatně odsouzené soudem.
Kdežto vazební věznice primárně slouží k omezení svobody tedy vazbě obviněných, potažmo obžalovaných, nikoli odsouzených osob. O chod vnitřního provozu každé věznice se samozřejmě starají odsouzení, tudíž i ti jsou ve vazební věznici, neboť v ní však mají své pracovní zařazení.
Teď si vysvětlíme, za jakých okolností lze obviněnou osobu do vazby umístit. Podle trestního řádu totiž existují tři důvody, kdy může být obviněná osoba vzata do vazby, a dočasně tak omezena na svých právech. Jsou to:. Jak dlouho je možné takto věznit obviněnou osobu? Často kladená otázka. Existuje několik možností, ale i osobu obviněnou z těch nejhorších zločinů, za které by hrozily výjimečné tresty, lze vazebně držet maximálně po dobu 4 let. Nyní se už pojďme podívat na vazební věznici v Hradci Králové.
Vazební věznice se nachází v centru krajského města Hradec Králové a hraničí s historickou památkovou rezervací jádra města.
Josef Feuereisl – Wikipedie
Celý objekt byl vystavěn společně s budovou krajského soudu s nímž je propojen i podzemním tunelem v roce a jako celek má tvar pětiúhelníku. Proto se mu občas přezdívá vězeňský Pentagon. Věznice je řešena klasickým způsobem, tedy s uzavřenými celami o kapacitě po dvou až pěti vězních. Až v roce se otevřelo první oddělení se zmírněným režimem, které však bylo určené pro mladistvé nebo mladé dospělé.
Tam se cely obviněným otevírají vždy mimo dobu výdeje stravy a večerky. Vězni se mohou volně pohybovat po chodbě oddělení a využívat kulturní místnost s televizí nebo také skromnou posilovnu. Jelikož se nejedná o nijak zvlášť starou budovu, nemá ani zvláštní historii, kterou by mohla zaujmout. Od svého vzniku slouží jako vazební věznice s krajským soudem až do dnešních dnů.
Jednu zajímavost vám tato věznice však přeci jen nabídnout může. Za normálních okolností se totiž nikomu nepodaří nahlédnout do života obviněných vězňů a pozorovat je tak jako hajný nepozorovaně sleduje vše živé ze své kazatelny umístěné hluboko v lesích. Ovšem z budovy Krajského soudu můžete nepozorovaně sledovat a naslouchat všemu, co se za zdmi věznice odehrává.
Kupříkladu z oken toalet v horních patrech budovy soudu je krásný výhled na dva ze tří bloků věznice, které utváří trojúhelníkový cíp. Mezi těmito bloky se nachází vycházkový dvůr, jenž je rozdělený na několik malých nepravidelných trojúhelníků od sebe oddělených zdí, a utváří tak chaotický mnohoúhelník, který přímo hraničí s vysokou zdí oddělující areál věznice od soudu.
V průběhu vycházek jsou dozorci ozbrojeni střelnými zbraněmi. Ovšem uvnitř budovy je u sebe mít nesmí, a jsou tak odkázáni pouze na pepřový sprej a teleskopický obušek. Ať už přijdete k onomu otevřenému oknu, nebo si ho sami otevřete, bude to opravdu, jako byste vše pozorovali z posedu.
Zápisky bývalého vězně: Do vazební věznici v Hradci Králové můžete nakouknout i vy |
Mnoho vězňů si zkracuje dlouhé chvíle tím, že z oken navazují nové známosti, povídají si o svých životech, o tom, z čeho jsou obviněni a podobně. Mnozí si ani nepřipouští závažnost celé své situace a hlasitě se vysmívají všem policejním orgánům, státním zástupcům, dokonce i samotným soudům. Pokřikují, že už tam dlouho nebudou, protože proti nim nejsou žádné pádné důkazy, jak jsou všechny složky hloupé a co všechno při vyšetřování opomenuli a tak dále a tak dále.
K jejich smůle je jejich osud v drtivé většině dávno spočítaný a oni o tom nemají potuchy. Pak jsou tací, co se už připravují na výkon trestu a snaží se najít spřízněnou duši na dopisování.
Občas se dokonce i stane, že se tímto způsobem seznámí muž a žena, kteří si píší po celou dobu trestu, pak se venku sejdou a utvoří spolu nerozlučný pár na celý život. Takovéto vtahy, které vznikají skrze zamřížované okno, navíc opatřené ocelovou sítí se čtvercovými oky tzv. To když spolu začne mluvit víc vězňů a pokřikují na sebe napříč oběma bloky. Ovšem také můžete zaznamenat docela vážné rozhovory, kdy se mezi sebou domlouvají spolupachatelé, kteří jsou sice odděleni od sebe v jiných celách, dokonce i každý v jiném bloku, jenomže okna zvukotěsná nejsou.
Využijí každé příležitosti, kdy nejsou poblíž dozorci a hned na sebe pokřikují a stanovují si přesný plán toho, jak bude kdo u soudu vypovídat.
Pokud někdo ze strany spoluobviněných nechce přistoupit na dohodu, pak padají poměrně ostrá slova plná výhrůžek, nadávek a vydírání. Ze své pozorovatelny však můžete být svědky i jiných událostí, které se za zdí odehrávají. Můžete přímo sledovat, jak mezi sebou vězni obchodují.
To je naprosto neodmyslitelnou součástí vězeňského folklóru. Kšeftuje se naprosto se vším a jako platidlo může posloužit naprosto cokoli, co má nějakou hodnotu. V jednu dobu tak kupují potřebnou komoditu a ta se brzy stane platidlem pro uspokojení jiné poptávky. Obálky, známky, kafe, cukr, čaj, cigarety, tabák, zapalovače, hodinky, řetízky, prsteny, ale dokonce i různá psychofarmaka či dokonce tvrdé drogy.
S tím vším se kšeftuje každý den. Drogy jsou samozřejmě nejdražší položkou ze všech jmenovaných. Mají dokonce větší hodnotu než zlato či drahé šperky. Zajímá vás, jakým způsobem si dokážou vězni cokoli jmenovaného vyměnit, přestože je každý z nich umístěný v jiné uzavřené cele nebo dokonce z cely jiného bloku? Odpověď naleznete už při bližším prozkoumání pletiva na vycházkovém dvoře. Vidíte tam takové dlouhé světlé jakoby oštěpy.
To jsou papírové šípy smotané buď ze stránek časopisů nebo novin. Přibližně 3 cm od konce tenčí strany se uváže nit složená ze tří až pěti vrstev tzv. Protistrana udělá totéž, jen s tím, že se snaží svého koně přehodit přes toho prvního. Nakonec dojde ke stahování koňů, dokud se šípy mezi sebe nezaklestí. Ten kdo má delšího koně stáhne do své cely oba šípy, které následně odtrhne a naváže dlouhého koně, který vystačí svou délkou až k cele, s níž se takto spojil a vytvořil primitivní lanovku.
Nakonec se dohodnutý kontraband vloží do sáčku či papírového válečku aby prošel skrze piškoty a ten se následně připevní na koně alias lanovku, která může jezdit tam a zpátky, kolikrát jen bude třeba. Existuje ještě další řada jiných způsobů, ovšem tento způsob je ze všech nejpraktičtější, nejjednodušší, a proto také nejpoužívanější.
Snad každý by si mohl pomyslet, že život ve vazební věznici nemůže být nijak příjemný či natolik zábavný, že by bylo možné zaslechnout z oken vězněných osob smích.
Opak je však pravdou. Dříve či později se dočasně umístění obyvatelé aklimatizují na místní podmínky. Od zkušenějších se naučí veškeré potřebné dovednosti, které si brzy osvojí a zdokonalí, a nakonec dělají vše co ostatní. Snaží se ten život za mřížemi nějakým způsobem zlehčit, obohatit a zpříjemnit.
Aby tak složitou situaci, jakou život ve vězení opravdu je, mohli zvládnout, jim ani nic jiného nezbývá. Nejčtenější články z Reflex. Odcházení Miloše Zemana. Hodina dějepichu. Byznys X. Reflex podcast. Seroš X. Audiopovídky Reflexu. Petr Komberec 1. Jsou to: Nastane-li důvodná obava, že by chtěla obviněná osoba utéct před zákonem, skrývat se či jakkoli se vyhýbat trestnímu řízení nebo nemá stálý pobyt, žije v zahraničí či se nedaří zjistit identitu dotyčné osoby, Osoba by mohla ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky či spoluobviněné osoby nebo jinak mařit vyšetřování u tohoto bodu musím podotknout, že je to nejužívanější důvod k uvalení vazby , Osoba bude nadále pokračovat v páchání trestné činnosti, dokoná čin, který započala nebo kterým vyhrožoval.
Petr Komberec Video se připravuje Klíčová slova: soud , vazba , vězení , vězeň , Zápisky českého vězně , vězeňství. Vybíráme z placeného obsahu.

Vybrat předplatné.
0 / 5