Jaké si myslíte, že jsou na naší škole klady, zápory? Myslíte si, že zde funguje komunikace mezi rodiči a profesory? Moje ano, za ostatní nemohu mluvit. Myslíte si, že se zde výrazněji projevuje fakt, že Bigy je křesťanská škola? Doufám že ano. Kolik si myslíte, že je teď na škole věřících studentů? Proč, si myslíte, že pan ředitel zakoupil TV, místo toho, aby třeba spravil dámské WC? Tv stála několik desítek tisíc, záchody budou stát miliony klučičí stály okolo ale o prázdninách by se měli udělat 6.

Učíte zde ráda? Ano, učím zde ráda. Více než žáků se převléklo do roztodivných masek a samozřejmě si to nemohli nechat ujít ani někteří profesoři.

K masopustu patří také průvod a proto školní průvod vyrazil přes Regiocentrum na Velké náměstí a Gočárovým schodištěm zpět na školní dvůr. Tam byly oceněny nejlepší masky. Třetí oceněnou maskou byla housenka Septimy A.

Vítěze odměnil ředitel školy. Odměnami pro vítěze bylo několik kilogramů různě upraveného vepřového masa. Blahopřejeme všem vítězům! Ale i ostatní převleky byli velmi nápadité. I profesorský sbor se měl zajímavé nápady, například trio hladká, polohrubá a hrubá mouka. Masopust se opravdu vydařil a snad příští rok bude ještě lepší.

Cestu dlouhou přes pět let strávíš v kryospánku, v jakémsi umělém kómatu, který ti zkrátí čekání. Z oběžné dráhy, která krouží kolem Bigyboba tě na střechu školy dopravíme raketoplánem No name. Tvoje výbava: Vzduch kolem Bigyboba je pro ostatní lidi absolutně smrtelný. Bez pomoci můžeš dýchat jen jako Bigybob! Bez tohoto přístroje bys na čerstvém vzduchu Bigyboba ztratil za 20 setin vědomí a po několika hodinách zemřel.

Pěšky se v hustém pralese Bigyboba ostatně daleko nedostaneš. Lepší je vzít si helikoptéru AI Scorpiozo nebo použít mobilní pancéřový oblek. Nikdy nezapomeň zbraň. Na Bigybobu číhají nesčetná nebezpečí.

Bez ochrany je tvůj život ohrožen. Učitelé Bigyboba: Modří, přibližně tři metry vysocí domorodci, jsou vlastně mírumilovné bytosti které jsou ale předsvědčeny, že necitlivé dobývání plazmové televize unbigybobáky je ohrožuje.

Jejich nejnebezpečnější zbraně jsou bílé křídy, jejichž jed unbigybobáka usmrtí během několika let. Zajímavost: učitelé Bigyboba se dokáží pomoci volného provazovitého nervu na svém týle spojit s ostatními Bigybobáky. Tak získájí kontrolu nad unbigybobáky a mohou na nich jezdit nebo létat. Ostatně aprílovému počasí se není co divit není se co divit. Po kliknutí na náhled se zbrazí tato bakalářská práce 62 stran ve formátu.

Přesto jsem se rozhodla některé části vložit sem do článku. Práce je totiž založená na autentických výpovědích FtM kluků a ty jsou tak jedinečné, poutavé, zajímavé, vtipné, ale i smutné, že přibližně třetinu z nich uvádím i tady. Neexistuje nic, co bych četla radši — než skutečné příběhy skutečných lidí, jejich emoce, představy, sny a splnění těchto snů. Navíc mě vždycky zajímalo, jak to vlastně mají ti kluci… Měla jsem tu čest poznat jich během mé přeměny spoustu.

A všem to opravdu slušelo. Zdá se, že tak nehysterčí, jako my holky, neřeší kde jakou kravinu a nervou jeden druhému vlasy obrazně jen proto, že jeden má jeden názor a druhý je proti. Vlastně jsem si to nedokázala kdysi představit ani u nás holek, ale přímo mě šokovalo, jak moc jsme proti sobě navzájem, zatímco bysme se měly podporovat a podávat si vzájemně ruce.

V Markově bakalářské práci jde o pohled přesně opačný, než jaký je blízký nám, MtF holkám, a přesto pocitově tak stejný. Zabývá se toutéž myšlenkou, jakou jsem se zabývala v posledních dnech i tady já protože mě k tomu donutily okolnosti, sama bych na takové téma ani nepřišla a sklidila jsem za to kromě velké neveřejné podpory také kritiku, která podle mě není na místě, protože pokud Marek v souvislosti s analýzou rozhovorů s FtM kluky přichází na zcela důvodné zjištění, že:.

Ona platila vždycky, jen tu někdo rozvířil debaty o tom, že to tak není. Nevím, co je na tom tak nepochopitelného a proč to vlastně řeším. Muži nechtějí vagínu. Je to překvapující?

Nepřijde mi. V Markově práci pak vypráví, jak jim jejich milované manželky pomáhají vytvořit iluzi boule, když jdou plavat a radí, jakou ponožku si do plavek dát… to je až dojemné. Opravdu nechcete? Jakou velkou máme proti nim výhodu, že můžeme mít to, co k ženě patří, zatímco oni o svou mužnost ve formě penisu musí tvrdě bojovat několika operacemi, pokud se k tomu vůbec odhodlají z důvodu nejistých výsledků.

Nemůžu si pomoct. Ještě žádná žena na světě mě nepřesvědčila, že penis jí přináší užitek kromě porna nebo je ráda, že ho má a nejspíš se to ani žádné ženě nikdy nepodaří. Abych ale nebyla tak radikální to je stejně absurdní, že já jsem radikální, když tvrdím, že ženy penis nemají a v pohodě má být ten, který tvrdí, že mají , chci říct, že si tam mějte klidně tři ocasy, když se budete cítit lépe.

Žít a nechat žít. Je to oxymóron a vždycky bude a né, nemrzí mě to.

Seznamka, nový vztah, nový život |

Motto, které jsem použila i jako název článku, je myšlenkou celé této Markovy práce. ÚVOD 1 1 Identita a uznání 2 2 Pohlaví a gender, jádrová pohlavní identita a genderová identita 5 3 Mužská identita 9 3. Nechť jsou Markovy závěry a myšlenky vodítkem k pochopení transsexuality našimi blízkými, ale také širokou veřejností a dokonce si troufám říct i FtM kluky a MtF holkami v začátcích, kteří hledají odpovědi a pro které mohou být některé citace i jakýmsi povzbuzením nebo přiblížením, co všechno dobrého je čeká, a že na tomto světě nejsou se svým trápením jediní.

Dalo by se tudíž říci i, že sám nejsem nikým, někým se stávám pouze a jedině ve vztahu k druhému, neboť identita jako taková je sociálně konstruována a také sociálně udržována.

Identita se utváří během sociálních procesů. Jakmile je utvořena, je udržována, obměňována, dokonce i přebudovávána sociálními vztahy Berger, Luckmann Identitu tedy nejenže nemůžeme vybudovat sami — potřebujeme společnost, aby nás v ní uznala; zároveň ani není ničím pevným a stálým, něčím daným, ale naopak je znovu utvářena a modifikována po celý náš život. Již na samém počátku, kdy jsem teprve formuloval téma své budoucí bakalářské práce a směr, jímž by se měla ubírat, jsem jednoznačně věděl, že jako metodu k získání kvalitativních dat použiji rozhovor interview , a to konkrétně rozhovor narativní.

Výsledkem tak je celkem sedm životních příběhů, z nichž nejkratší myšleno a měřeno samozřejmě délkou získaného audiozáznamu, nikoli reálnou délkou života narátora! Celková délka záznamu přesahuje deset a půl hodiny. No hele, já nevim… já bych začal asi tím… jako… když si vzpomenu na ty úplně první chvíle… nebo takový jako momenty… nebo jakoby životní scény… co si pamatuješ — úplně ty nejranější.

Tak jsem nemusel dokazovat vůbec nic… ani sám sobě [! Protože mi připadalo jako… ano… já jsem kluk… ten mrňavej chlapeček. Absolutně vůbec. A to je jako takovej nějakej první boj. A ten boj s tou mámou v tomhle… já sem tomu nějak jako vůbec neporozuměl.

Já sem vůbec nepochopil, proč vona furt mi tvrdí něco, co já jsem jasně věděl — úplně jako neoddiskutovatelně — že to takhle je, tak máma mi říkala, že to takhle není. A já jsem to jako nemoh pochopit. Pohlavní identita nebo spíše jakýsi vnitřní pocit vlastního já tak na samém počátku pravděpodobně jaksi a priori předstihuje ono uvědomění si svého biologického pohlaví, a tedy i genderu, jež je s ním do značné míry neoddělitelně spjat.

Už asi od tří let jsem se bouřil proti holčičímu oblečení.

Seznamka Trutnov -

A hrál jsem si radši s autama nebo se stavebnicí, než s panenkama. Tehdy jsem tomu ale nepřikládal nijak velkej význam. Vlastně dost pochybuju, že sem nad tim vůbec nějak přemejšlel nebo pozastavoval. Myslim, že tehdy jsem sám sebe jako kluka vnímal, a tak mi to přišlo úplně normální. No a takže v těch osmi už určitě jo, dřív nevim, to si nepamatuju, třeba měl jsem panenky, ale ty vždycky klečely vyrovnaný pod tim pod oknem, nahatý normálně jsem je.. No a když se vrátim do toho dětství, tak tam… sem si uvědomoval, že vlastně od malička se mi líbily takový ty klučičí hračky klasický… autíčka… a prostě.

Tereza, Autor na O Tereze a o Tomovi - Strana 8 z 99

Chtěl jsem samopal takovej ten prostě [smích]. A jako rodiče ne jako, že by mě v tom nějak aktivně podporovali, ale prostě vyhověli mě prostě, jo, že třeba mi ten samopal koupili. A… prostě takový ty klučičí hry jako na indiány… a luk a šíp. Jo, že když jsem… potom si pamatuju, jak jsem dostal jednou k vánocům panenku [smích], tak jsem chvilku koukal, jo, jako co se děje, a pak jsem řekl, že panenka půjde spinkat, takhle jsem ji šoupnul pod postel a… už tam zůstala [smích].

Avšak tělo, coby primární zdroj informace o pohlaví, je v případě transsexuality pro druhé, pro okolí, natolik významným a určujícím faktem, že navzdory tomu, že jsou dítětem používány zcela jasné a jednoznačné dalo by se říci oboustranně srozumitelné prostředky strategie k vyjádření sebe sama, své pohlavní identity, nebývá jim druhými především a zejména těmi blízkými správně porozuměno:.

Přesto se mi při vzpomínce na tyhle prázdniny vybavuje jedna věc, která mě od tý doby tak jako trochu trápila. Vlastně víc než trochu. Bratránci chodili čůrat za králíkárnu, ke staré hrušni a na kadibudku chodili jen na velkou… a já tam musel pokaždý. Kůli tý… no, drobný fyzický odlišnosti, která mezi nimi a mnou byla a která mi do tý doby nikdy nepřišla nijak zvlášť důležitá, jo.

Wwwtvoje rande vycakana kunda

Zkoušel jsem jít taky párkrát k hrušni, ale moc to nešlo… jako nějak to nebylo ono. A ostatní se mi samozřejmě smáli, že jo. Když se to dozvěděla babička, tak jim vynadala… a mně se snažila vysvětlit, že holčičky přece ke stromu nechoděj. Její vysvětlení mě ale moc neuspokojilo… spíš jako dost zmátlo… A pamatuju se, že jsem se pak ještě strašně dlouho zabýval myšlenkou, jak to udělat, abych moh taky čůrat vestoje, a teda jako být kluk.